Neděle 16.10. Příhrazy

  V neděli zajeli jsme pouze na odpoledne do klidných podzimních Příhraz na jedno z posledních lezení letos. Počasí stále přeje a i když už ve stínu je chladno, na slunku stále ještě stoupat lze, třebas i s čepicí. S brachem po druhé hodině pozdravili jsme se s Láďou Cejpem a Kubou Fričem na Železkách, kde oni bouldrovali. Zašli jsme pak jen za hranu na slunce a vrhli se na teplou skálu *Chlapskou chuť s ocasem VIIc, RP VIII. Nejtežší místo nad 1. k musel jsem pořešit s jedním nechtěným návratem, ale zbytek již mě pustil. Řekl bych, že nad tím 1. k je terén pravděpodobně dost olámaný a lezou se dva kroky za vskutku malé nepatrné chyty do již odpočinkového svislého sokolíku, a pak už kousek ke 2. k. Chvilku jsme se nahoře vyhřívali a odtamtud slyšeli nezaměnitelný hlas Wasserův od Kobyly. Vypravili jsme se tedy tam. A opravdu, na místě našli jsme Wassera, Katku - jeho ženu a jejich dítě, Láďu a Kubu. Wasser měl lano hozené shora a zkoušel zlézt hladkou hranu , která vede vpravo od České. Tzn. je to ta úplně hladká hrana, kde vskutku vzlínat je snad proti všem zákonům. Nicméně bylo zajímavé sledovat jeho a následně i Kubovy pokusy. Wasser dokonce, když jistil Kubu, vypsal pro něj prémii v podobě večeře dle vlastního výběru + 2 pivka na Olšině, když ten tu hranu zdolá. A k tomu mu dal dokonce 10 pokusů. Nakonec avšak ani Kuba ani věhlasný Wasser se úspěchu tady nedočkali, i když obzvláště Kubovy pokusy vypadaly velmi zajímavě a některé i nadějně. Moc hezky se kolem hrany obmotával a vinul, zkoušel všechny možné polohy, ale vše marné. Na přelezení této hrany si budeme muset ještě počkat. Jinak my s brachem věnovali jsme se plně také Kobyle, ovšem z druhé strany. Dal jsem si také hranu ,ale tu porotilehlou, tedy variantu Nové České RP VIIIc. RP se bohužel nekonalo, a to když u 2. k musel jsem odpočívat před zapeklitým krokem do spoďáku. Navíc jsem při odsednutí zjistil ,že já idiot měl jsem sedák chytnutej jenom za jedno oko. Při případném pádu by asi vydrželo, ale jsem rád, že jsem to v reálu nevyzkoušel. Díky panujícímu chladu jsem lano dal za dvě presa do 3. k a nechal se spustit. Vršek je tady stejně lámavej jak sviň, takže jsme o žádnou nádheru nepřišli. Brach si mohl alespoň v klidu vyzkoušet šplhání po hraně taky a nechat si radit od dole kybicujících. Po boji se i on srovnal a dolezl čestně. Následuje hromadný odchod a pifko U drába ve Březině s Láďou a brachem.