VELIKONOČNÍ OSTROV

Na velikonocích léta páně 2016
sympatické jest, že po dlouhých letech se do kalendáře vrátil, coby státní
svátek, Velký pátek. Tohoto dvakrát prodlouženého jarního víkendu bylo nutno
využít k aktivitám nejmilejším. Vzlínacím. Již ve čtvrtek odpoledne, za
vydatného deště, vyráží do bejskempu v Ostrově předvoj, Káča
s Jardou. V pátek kolem poledne, též doprovázeni deštěm, sjížděti se
začínají postupně rodina Svárova, já s Blážou a Šimoťák, Kolouch
s Janinkou, Šakal s Bláňou, taky Šárka a v podvečer i Sajfi
s dcerkami. Nemohu opomenout jmenovat smečku přítomných pséků, Mogy, Roxy,
Alajka a Mad Max.

Šimoťák natahuje lajnu 25,
taháme dřevo a rozděláváme nezbytný oheň, který budeme s krátkými
přestávkami udržovat až do pondělí. Odpoledne přestává pršet, tak se po různých
skupinkách trousíme do skal, aspoň okukovat a cestou zpět sbíráme další topivo.
Večer opět padá nějaká ta voda, naštěstí však hlavní vopečbuřt Sajfi dovezl
chlastan, který stavíme přímo nad ohniště, aby na nás během společenského dění
nepršelo. První večer se odehrává za zvuků kytárek a harmoniky. Spokojeni se
postupně odebíráme ke spánku lehce po půlnoci, doufaje, že zítra se to počasí
již umoudří.

A umoudřuje. Sobotní ráno sice
vlhké, leč již bez deště. Posedávání u ohně, pohodička. Kolem poledne si
krátíme chvíli taháním další lajny, tentokrát 50. Pár nadějných pokusů, avšak
žádný až na zdárný konec.  Okolo druhé
odpolední se kempík vyprazdňuje, pofukuje, svítí, půjde to. Šlo. Polezli jsme
fajně, někdo kolem Čaroděje, někdo naproti na Kořenáče. Večer doráží Moucha
s Tapetou, a také Trylčák. Společnost se malinko tříští, respektive dělí
na zatvrzelé kotlíkáře a barové povaleče. Šakal samozřejmě do hospody musí,
služebně, distribuovat zbrusu nového, krásného průvodce na Drábky.

V neděli, hned po
startovním poledním pivečku Pod císařem, odebírají se všici, děti a psy
nevyjímaje, do Východní části Ostrova. Svárovci a Sajfíci působí kolem
Ostrovských stěn. Ostatní rozkládají ležení mezi Tureckou a Netopýří stěnou.
Posléze se dvojičky míchají, rozprchávají, aby se dříve či později všichni opět
sešli u táboráčku. Sajfíci, Svárovci a Moucha se v podvečer loučí a
předčasně ukončují svou účast na misi. My ostatní udržujeme teplo oddílového
ohně, povídáme, pojídáme, popíjíme, pokuřujeme, pobékáváme.

Pondělí ráno. Sluníčko, svěží
větřík. S Trylčákem odjíždíme kolmo do Bielatalu, někam ke Grenzturmům.
Ostatní ostrovují. Já osobně jsem si v tento poslední den zájezdu zalezl úplně
nejlépe. Parádní podmínka, parádní cesty.

Návrat k domovům je,
stejně jako cesta sem, opět deštivý. To už ale asi nikoho příliš netrápí. Byly
to krásné Velikonoce. Už se všichni těšíme na začátek té pravé pískosezóny!

Lezbě zdar, Jiřik.