Pohmožděný kotník na Suškách

  Krásné lezeníčko na liduprázdných Suškách užívali jsme si po dlooouuuhé době s mou ženuškou Ivou. Děti naše daleko od nás v bezpečí prarodičů a my s novými křesílky zabráni do lezecké a duševní pohody pod První věží. Tu zlezli jsme celkem třikrát po suchém materiálu. Nato přesunuli jsme se na nedalekou Bílou věž a chystali se na poslední Jižní stěnu VIIc. Nádherný výstupek údolní stěnou zalitou sluncem. Nad druhým kruhem se z lavice odlézá už na vršek spárkou. Jsou tam však dvě ty spárky a já se dal doleva, chybnou cestou tedy. Povylezl jsem asi 3m a zdály se mi chyty jakési menší, avšak pokračoval jsem za drobné škrabky dál, když tu náhle jedna mi zůstala v ruce a já se i sní poroučel dolů. Nejprve tedy na lavici, křach, a pak ještě kousek dál. Cítil jsem náraz a nevěděl jsem jak dalece bude noha poškozena. Vrátil jsem se na lavici a cestu ještě, nyní již správnou spárkou dolezl. Večer a druhý den však noha otekla a nyní chodím velmi špatně a na nohu nedošlapuji skoro.

                                                                                                                                                   Hore zdar Hlucháč.