Český Pískomil na Drábkách

ČESKÝ PÍSKOMIL

            Po absolvování letošního Skalního muže, kde se nám s Jendou Hlucháčem podařilo o prsa „vydřít“ kýžený čestný titul, napadla mě myšlenka, že bych prodělané martyrium zúročil dvakrát.

O spolku českých pískařů zvaném Český pískomil jsem se dozvěděl před nějakým časem náhodou skrzevá nějaký webový odkaz. Protože se mi webovky (http://www.piskomil.cz/), ale hlavně myšlenka a smysl tohoto projektu zalíbil, uložil jsem si odkaz do záložek a ve volných chvílích si pročítal obsah stránek. Posléze jsem se rozhodl, že se pokusím získat titul Českého pískomila, který je udělován po „přelezení“ pěti pískovcových oblastí. Podrobná pravidla lze najít na již zmíněných stránkách, proto je zde nebudu popisovat. Pouze pro představu zmíním, že tím „přelezením oblasti“ mám na mysli získání minimálně 100 bodů během 24 hodin, přičemž aspoň 50 z nich je třeba vylézt na prvním. Body se počítají stejně jako v Kocourovi.

Jelikož není v rozporu s pravidly Pískomila použít body nasbírané ve Skalním muži, Prachovské čtyřiadvacítce, Králi Ostaše či podobné taškařici, zaregistroval jsem se a díky našemu Skaláckému výkonu splnil první oblast.

Duchovním otcem Pískomila je vrchlabský nestor pískovcového lezení Ivo Wondráček alias Iwoš. A protože tomuto lezčíkovi, ač měl splněno již 15 oblastí, Drábské světničky chyběly, slovo dalo slovo a dostalo se mi cti, být mu spolulezcem pro tuto oblast.

Datum našeho společného lezení bylo domluveno na sobotu 1. 10. 2011. Ještě v pátek večer, sedě s lahváčem v ruce v křesle na chaloupce, pročítal jsem si průvodce a dělal si přibližnou představu o cestách, které by dle mého názoru a vkusu bylo dobré zdolat. Ale ani Iwoš přípravu nepodcenil a sestavil si seznam, ke kterému dospěl tím způsobem, že listoval svým průvodcem a vypisoval cesty, u kterých neměl poznámku o přelezu. Bohužel snad ani jednu z těchto cest neviděl v reálu a navíc jeho seznam obsahoval věže jako např. Třetí, Dragoun, Kamarádská apod. Zjevně tedy sestavoval seznam postupně dle průvodce, zatímco ten můj imaginární začínal na opačném konci. Naštěstí pro nás oba netrval na přelézání jím vybraných výstupů a nechal se mojí maličkostí víceméně provázet Drábkami. Z čehož ani náhodou nemá vyplynout, že bych měl být nějakým místním znalcem, ale pouze jsem tady v poslední době přelezl více cest než Iwoš.

Sraz jsme měli v 8:30 na Olšině, lézt začali někde kolem deváté a v 16:30 už jsme balili a mířili do putyky na nepivo. Výsledek: 12 cest, 101 bodů.

Závěrem bych chtěl říci, že jsem si ten den pěkně zalezl, udělal si radost splněním druhé pískomilné oblasti a těším se na další stanovené cíle. Tím nejbližším budou asi Příhrazy, ale otázkou bude, zda to počasí dovolí ještě letos. Pokud ne, tak zkusím aspoň Sušky.

A na úplný závěr bych chtěl všem nadšeným lezcům popřát mnoho krásných cest, zážitků z jejich přelezů a pokud jsem tímto mým výplodem aspoň někoho přiměl k uvažování o plnění Pískomila, budu moc rád a Iwoš určitě ještě radši.

Lezbě zdar, Jiřik