DŘEVĚNÝ MUŽ 2013 - aktualizace - fotky
Spousta ročníků muselo uběhnout než se předseda uvolil podpořit svou účastí nejvýznačnější akci hradištských horolezců. Po absolvování 31. ročníku Dřevěného Muže jsem nabyl dojmu, že již příště nemohu chybět. Atmosféra, počasí, voda, závodníci, vše akorát vyladěno k tomuto velkolepému závodu. Dřevěňák bolí, to je jasné, ovšem co by to bylo za závod bez trochu toho utrpení. Vždyť všichni jedou hlavně kvůli dotýkání se vlastních limitů a jejich posouvání. A je velkou odměnou, když v cíli dostane se ti potlesku, jež je po čertu zasloužený. Tato soutěž není pouze o závodění, je to také o setkávání lidí, družení se, měření sil samozřejmě. Celkově se zdá, že ač jedná se o souěž jednotlivců, převažuje tu prostě týmový duch. Vše je na závěr korunováno společným posezením všech ůčastníků v cílovém prostoru, kde donekonečna rozebírají se jednotlivé momenty, které třeba rozhodly nakonec o umístění. Letos jako každým rokem došlo k několika defektům na kole, tyto znamenají většinou konec nadějí. Než vyměníš duši tvá skupinka je už tatam. Ovšem potom nastupuje tvůj vlastní závod, tzn. dojet čestně do cíle. Naštěstí nedošlo k žádným vážným pádům, při kterých by se lámaly kosti. A nutno podotknout, že nemálokrát k nim nebylo daleko. Když ve vláčku dvaceti jezdců jedete na Srbsko 40-kilometrovou rychlostí kolo na kolo, stát se něco takového je dílem vteřiny.
Takže k letošnímu ročníku, sešlo se celkem 120 účastníků, z toho dokonce i 5 odvážných žen. Na startu tradičně nechyběli ani tzv. otcové zakladatelové, tedy Honza Patočka, Pepík Macháček a Karel Řehák. Z nich přímo na trať nastoupil sice jen Honza, ale myslím, že to není až tak důležité. Voda v písečáku v Ploukonicích dosáhla letos snad absolutního maxima 32 stupňů. Na plavce nejprve čekalo tradičních 1,5km kolem modré bojky, poté 4 klasické okruhy o délce 24km (tady musíš ovšem připočítat ještě vzdálenost od písečáku na závodní okruh a potom taky sjezd z okruhu do Příhraz), celkově tedy 108km a záverečný vražedný běh, kde i mírné stoupání připadlo ti jako schody z Růžohorek na Sněžku. Po sesednutí z kola po 100km nejsou nohy tvé úplně ideálně rozhýbané k běhu. Prvních pár stovek metrů připadjí si tvé nohy jaksi zdřevěnělé, odtud patrně název závodu. Absolutním vítězem se stal Martin Polesný v celkovém čase 3:49,10 a z žen byla nejrychlejší Magda Gajdová v čase 4:53,43. Na závěr jen krátkou poznámku, čas loňského vítěze (mimochodem stejného jako letos) by letos stačil až na 7. místo.
PS: fotky již brzy zde
DM zdar Hlucháč.
