Korsika 2009 - s velkou omluvou Mirče...

Článek o Korsice mi Mirča dodala už před rokem. Úpravy fotek byly ale tak rozsáhlé, že si vyžádaly celý rok práce .... :-)

11.9. – 20.9. 2009
- složení výletníků: Aleš Jonáš, Mirka Králíková, Honza Toman, Honza Koska, Monika Kněbortová

 1. den – 11.9.
Odjezd 11.9. v 10:45 od Honzy Tomana z Kláštera u MH. Odpoledne potkáváme za Plzní polici, která nás zastavuje a zdržuje. Honza po půl hodině dostal pokutu 500 za jízdu bez řidičáku, protože ten nechal doma a jedeme dál směr Mnichov. Na to, že skoro celou cestu na Korsice řídil Honza, měli jsme štěstí, že po nás nikde jeho řidičák nechtěli…

 2. den – 12.9.
Ráno příjezd do Livorna tam si na chvíli schrupneme, protože jsme přijeli brzo (ale je to lepší než přijet pozdě). Spíme asi 2 hodiny a po lehké snídani hledáme náš trajekt. Plavba trvala asi 4 hodiny, odpoledne hledáme první lezeckou oblast – Lumiu (sever ostrova, žula). Po příjezdu k moři jsme se nejdříve vrhli poprvé do krásného čistého moře a pak jsme začali hledat, podle skromných mapek postahovaných z internetu, kde by mohla oblast Lumiu být. Původně jsme mysleli, že má být hned u moře. Až po dlouhém hledání jsme zjistili, že oblast je asi kiláček od něj. Lezení bylo pěkné, ale po projetí jiných lezeckých oblastí ostrova asi nejméně záživné. Oblast tvoří jedna dlouhá stěna plná rajbáků pro dobré i průměrné lezce. Večer jsme přespali na parkovišti u pláže a ráno po snídani (Aleš chytil v moři nějakou rybu a rozhodl se ji upéct – celkem dobrá) jsme vyrazili dál…

Pohled na oblast Lumiu

...první zkušenosti se žulou :-)

 3. den – 13.9.
Dopoledne dorážíme do města Corte, kde se snažíme sehnat lezeckého průvodce do druhé oblasti, kterou hodláme navštívit – údolí Restonica (střed ostrova poblíž Corte, žula). Jediný obchod s knihami byl ale kvůli nemoci prodavače zavřen a tak jsme si museli vystačit se skromnými letáčky a našimi materiály z domova. Údolí Restonica bylo krásné – lezení poblíž čisté a osvěžující říčky (no, pro mě až moc, takže jsem tam vlezla jen proto, že jsme všichni byli ještě slaní z předchozích dnů u moře). V údolí jsou asi 4 lezecké oblasti, ale my jsme se bohužel dostali jen do té první, která nás zaujala natolik, že jsme se nemohli dostat dál. Spousta krásných cest lehkých i těžkých s výhledem do údolí.

Údolí Restonica - neuvěřitelný tvary!!!

Cesty dlouhé jako paneláky ...

  4. den – 14.9.
Od rána je zataženo a vypadá to na déšť a tak přemýšlíme jak využít den. Rozhodli jsme se pro výlet k jezerům Lac de Melu (1711m.n.m., hloubka až 15 metrů) a Lac de Capitelu (1930 m.n.m.) na začátku údolí Restonica. Výlet byl dlouhý asi 2 hodiny, ale stálo to za to. Lézt v tomhle počasí nešlo a po včerejším lezeckém dnu si aspoň všichni odpočinuli. Odpoledne přejíždíme do jižní části ostrova. Hledáme spaní, což je zde trochu obtížné, protože u moře spát nelze. Z parkoviště u pláže nás vyhodili a tak jsme nakonec našli přístřešek u silnice pod střechou zavřeného kiosku. Večer se blýská, ale my jsme v pohodě...Máme přece střechu, ne?? Načali jsme vínko, vypili, šli jsme spát a když spadlo prvních pár kapek, přesunuli jsme se pod střechu.. Poté, co Aleš prohlásil: „Tak a teď ukaž co umíš !!!“ zjistili jsme náš velký omyl… Střecha byla rákosová a během 5 minut jsme byli úplně durch. Takže já s Monikou jsme se nastěhovali do auta a kluci trpěli venku…

Lac se Capitelu ...to bílé vzadu je sníh!!!

 5. den – 15.9.
Přespali jsme poblíž města Roccapina, ráno sušíme mokré spacáky, snídáme a pak hledáme oblast u Le Lion (u lva). Kolem lva jsme bloudili křovím, přístupové cesty žádné. Aleš se vyšplhal až na hlavu lva bez lana a žádnou cestu jsme nenašli. Nakonec jsme lezli vpravo od něj – Krajková cesta – převisy a tafony…Krásné lezení, až na tu přístupovou cestu...

Roccapina - Le Lion, lezecká oblast je vpravo dole

Večer jedem do údolí Bavella – cestou nás chytla další bouřka.. Já, Honzové a Monika se vzdáváme a jdeme spát do ubytovny v Bavelle. Aleš spí v autě.

 6. den – 16.9.
Ráno svítí slunce a my se těšíme do další nové velké oblasti údolí Bavella (východ ostrova, žula). Vidím poprvé pravé krásné tafony, je to paráda. Lezení si tu najde opravdu každý, možná pro lepší lezce byla tato oblast až moc lehká, ale dají se tu najít i pořádné převisy..Ani jsme se nedostali z první oblasti dál, asi se sem budeme muset ještě vrátit…

Bavella - žula která dělá tvary jako písek! ...Hodiny se nemusí provazovat, stačí je prolézt!!! :-)

Večer se vracíme k moři pořádně se vykoupat a spláchnout ze sebe špínu a únavu dnešního dne. Chytli jsme krásné velké vlny a teplé moře..Přespáváme přímo na pláži u města Solenzara.. Pak jdeme do pizzerie kousíček od moře a ochutnáváme korsickou pizzu. No, jedla jsem už i lepší, ale vínko bylo výborné...Spíme na pláži u pizzerie..

Solenzara - nádherná pláž a do skal kousek

 7. den – 17.9.
Jasno a teplo – rozhodlo se, že půjdeme na kaskády Pont de Pulischellu nedaleko odtud. Někteří z nás by radši lezli, ale když jsme se vrátili, tak uznali, že to stálo za to…Říčka byla docela malá, ale vytvářela v žule různé tůně, vodopády, kaskády a přírodní klouzačky. Během cesty jsme museli několikrát přeplavat jezírka, která nešla jinudy obejít. Jindy jsme museli lézt po skalách kolem potoku, abychom se dostali dál.. Takže i ti, kteří chtěli lézt si zde přišli na své. Cesta tam a zpět trvala asi 3 hodiny. Voda byla ledová, ale krásně čistá…


Nadhérné kaskády potoka Polischellu ...pozn.: zdokumentování tohoto výletu stálo Honzu Kosku utopenou GPSku a navěky poznamenaný digiťák...ale stálo to za to :-)

8. den -18.9.
Poslední lezecký den jsme vyrazili do další nové oblasti u města Conca (na jih od Solenzary, vápno). První vápnitá oblast, kterou jsme zde navštívili. Trochu poprchává, ale lezeme. Ve srovnání s žulou mi přišlo vápno dost hladké a žulovým tafonům se podle mého názoru nic nevyrovná…

Conca - jediná vápenová oblast našeho výletu

Večer hledáme spaní, Honza T. nás dovezl až k přístřešku u moře, kde jsme se krásně vyspali. Samozřejmě přesně věděl, kam nás veze… I když tu ještě nebyl..  J

9. den – 19.9.
Ráno snídáme a vyrážíme na trajekt do Bastie, který nás odveze zpět do Livorna. Na trajektu jsme se dohodli, že bychom mohli jet zpátky přes Pisu a podívat se na slavnou šikmou věž…

Chamonix nebo Pisa??? padly nárhy výlet ještě prodloužit :-)

  10. den – 20.9.
Brzo ráno jsme doma asi kolem 3. hod a hurá do vlastní postýlky. Ještě než se rozejdeme do svých domovů, shodujeme se na tom, že na Korsiku se rozhodně musíme ještě vrátit, protože týden je strašně krátká doba a Korsika přece jenom není tak malý ostrůvek, jak vypadá. Je potřeba mnohem více času na to, aby se objevily všechny její krásy….
Pádlo a nafukovací loď zabalenou v kufru auta jsme sice nepoužili (původně s ní chtěl Tománek přeplavat na Sardinii), ale vznikl dobrý vtip. „Půjdu na pádlo..“  Účastnící zájezdu určitě vědí, o čem mluvím….  :-)

 Na závěr připojuji pár fotek:

Restonica

Bavella - klasický smycový štand

Roccapina

Restonica

Restonica

Bavella - na obzoru moře

Restonica

Restonica

Restonica

??? divoký prase ??? :-D

Mirča