O Krále Ostaše

O KRÁLE OSTAŠE

            Pátý ročník taškařice zvané O Krále Ostaše je již minulostí. O co se jedná? Jde o lezecký závod dvojic, odehrávající se, jak už asi bystřejší tuší, v krásné východočeské lezecké oblasti zvoucí se Ostaš. Pravidla jsou asi taková: start v pátek v 18:00, konec v sobotu v 18:00, jedna věž-jedna cesta (každá soutěžní dvojice obdrží seznam cest, kterých je bezmála 1000, takže skoro všechny), oba lezci na vrchol stejnou cestou, za každou věž je 1 bod + body za obtížnost (V=5b, VI=6b, VIIa=7,25b, VIIb=7,5b, VIIc=7,75b atd.). Jeden bod lze též získat vypitím 4 piv za tým, což je bezpředmětné. Více na http://hkostas.cz/ - Pravidla OKO 2012.

            Letošní ročník byl naplánován na 15. – 16. června. Protože však nebyly ještě v pátek skály dostatečně suché, rozhodli se pořadatelé zrealizovat zkrácenou variantu závodu, tedy pouze v sobotu od 8:00 do 18:00.

            Sobotní ráno bylo slunečné, bez mráčku a počasí slibovalo dobré lezecké podmínky. Od půl osmé se začínali pomalu trousit lezčíci k  hospůdce u Malíka, kde probíhala prezence a je zde i start a cíl soutěže. Nakonec se sešlo 15 týmů, což je více než v předchozích ročnících, což udělalo pořadatelům určitě radost, i když při vyhlašování výsledků se přiznali, že na větší účast už by ani nebyli připraveni.

            Podmínkou úspěchu v tomto klání, jako ostatně ve všech podobných podnicích, je znalost oblasti. Tento předpoklad splňoval za náš tým můj parťák Radek „Boss“ Morávek, který se účastnil již potřetí.

            Po pátečním lehkém rozlezení a poměrně dlouhém plánování strategie přímo v terénu, jsme po startu vyrazili do Horního labyrintu a začali postupně zdolávat vytipované věžě a věžičky. Kolem poledne jsme se po zlezení dvaceti vrcholků přesunuli do Dolního labyrintu. I přes poměrně vysokou teplotu vzduch jsme lehce dehydrovaní a už dosti unavení bojovali až do samotného konce, což nakonec přineslo ovoce. A to rovnou dosažením mety nejvyšší, tedy vítězstvím ročníku, a tím získáním titulu Král Ostatše. Stačilo nám k tomu 52 vylezených cest a 253,25 získaných bodů. Předběhli jsme tak místní borce o pouhých 1,5 bodu. Celou výsledkovou listinu, výsledky jednotlivých týmů i kompletní seznam cest lze nalézt na výše uvedeném webu.

            Po vyhlášení výsledků následovalo příjemné posezení „U Malíků“, s výměnou zážitků, kytárkou, dobrým jídlem a hlavně pivečkem. Pan Malík velkoryse věnoval celý sud, tedy 100 piv účastníkům závodu.

            Co dodat na závěr? Je to zase nová zkušenost, rozšíření si obzorů, lehké seznámení se s pro mě v podstatě novou oblastí. Ještě jsem zapomněl zmínit, že k úspěchu nám kromě výborné místní znalosti Radkově, pomohlo určitě to, že jsme více než polovinu cest vylezli sólo, což ušetřilo spoustu času. Doufám, že se nejpozději za rok vrátím na místo činu. Je to opravdu pěkná oblast, se spoustou krásných linií všech obtížností, včetně pohodového zázemí, bezproblémovým parkováním počínaje, přes lezcům nakloněnou občerstvovnu se vstřícným personálem a možností pohodlného noclehu v lese konče.

Lezbě zdar, Jiřik.