PARADAJS CROSS 2016

PARADAJS CROSS 2016

 

Pátý ročník českorajského
křižování máme za sebou. A nutno dodat, že více než úspěšně. Letos konečně
vyšlo počasí a mohlo se soutěžit hned v prvním stanoveném termínu. A možná
i díky této skutečnosti sešlo se na startu rekordních 16 dvojic. A nebyl to
rekord jediný. Ale pěkně popořádku.

Ještě ve středu padala na
mnoha místech nejen Českého Ráje voda, z čehož jsem byl lehce zádumčivý. A
to nejen z důvodu natěšení, ale také proto, že jsem měl od několika potenciálních
účastníků avízo, že se náhradního termínu nebudou moci zúčastnit. Jediný, kdo
tančil dešťové tance, byl Šimoťák, který se konečně rozhodl poprvé se aktivně
zapojit do akce, ale bohužel byl služebně poslán bůhvíkam. Avšak ve čtvrtek,
již od brzkého rána, sluneční paprsky zahřívaly všechny kouty Ráje a svěží
větřík jen urychloval osychání skal. Páteční počasí bylo snad ještě ukázkovější
a předpověď na celý víkend parádní. Paradajs bude!

V sobotu mě kolem šesté
ranní budí soutěžní horečka, tedy ještě o něco dříve, než by mě z postele
tahal můj letošní parťák, moje skoro osmiletá dceruška Emilka. Její věk je
dalším, nikoliv však posledním, rekordem letošního Paradajsu. Kolem osmé
dorážíme na Olšinu, místo startu i cíle. Některé dvojky jsou tu již od pátku.
Slunce pálí od samého rána, týmy se pozvolna dostavují k registraci. Pět
minut před devátou se seskupujeme ke společnému fotografování a nic již nebrání
odstartování klání. Tři, dva, jedna, start. Cyklisti a cyklistky, lezkyně a
lezci se vydávají ke svým prvním lezeckým cílům. Někdo na Drábky, někdo do
Příhraz, další na Prachov a jiní nejdřív do Skaláku. Každý má trochu jinou
strategii, což činí soutěž ještě zajímavější. Potkáváme se různě
v oblastech, na cestách. Jedni sem, druzí tam.

Po páté hodině odpolední se
začínají první dvojice vracet na Olšinu. Většina ještě musí odškrtnout místní
sektor. Poslední klasifikovaný tým doráží do cíle dvě minuty před dvacátou
hodinou, tedy téměř "v hodině dvanácté".

A jak to dopadlo? Jedna dvojka
nestihla navštívit, respektive odškrtnout, všechny oblasti, dvě pak dorazit do
cíle včas. Ale věřím, že parádní den si užili všichni, bez ohledu na výsledky.
Pro pořádek zmíním, že vítězi se stali Magnusek s Bojsou, kteří ještě
s časovou rezervou dokázali vylézt, letos jako jediní, na všech 25
objektů. A získáním 180 bodů vytvořili třetí letošní rekord. O dva body tak
překonali ten stávající, který držel shodou okolností taky Bojsa, a to
z prvního ročníku, kdy tvořil dvojici s Majdou a též vylezli celou
pětadvacítku.

Jsem rád, že se o akci ví a
dokonce se rozšiřují řady jejích příznivců. A ještě radši jsem, že se nikomu
nic nestalo a všichni jsme se ve zdraví mohli podělit o své zážitky
v místní nalévárně, což někteří dělali zodpovědně dlouho do noci. Díky
všem za účast a podporu, už se těším na příští ročník a začínám spřádat plány
na výběr věží. Jejich seznam včas zveřejním, aby se Ti zodpovědnější stačili
zorientovat v oblastech a nemuseli bloudit, tak jak se to některým přihodilo
letos.

Lezbě zdar, Jiřik.