TAK JSME LEZLI.....DÍL 4.
RATHEN, BIELATAL, 13.-16.6.2002, Hlucháč, Peřina, Jony, Pišta, Šimon, celk.počet cest 5
Zájezd na pověstné saské pískovce byl již dlouho dopředu domluven. Sraz ve čtvrtek v 8,00 u mě a jedeme směr Hřensko, předpověď se jevila velmi slibně a i mé očekávání bylo veliké. Chci konečně vidět ty německé velikány, je to moje první cesta do Saska. Šimon s Pištou vzali na sebe v podstatě roli průvodce s tím, že nám ukážou ty nej... nej... cesty s * a bivaky a že nás prostě zasvětí do tamních lezeckých rituálů. A taky že jo, hned první rituál byla Stará pošta v Děčíně, před lezením se člověk musí posilnit, pivínko a žrádýlko. V Rathenu necháváme auto na záchytném parkovišti asi 1km před obcí, berem si lezecký cajky a do národního parku Saské Švýcarsko vstupujeme pěšky. Za chvíli už se před našimi zraky rozehrává monumentální skalní divadlo. Vpravo se zjevuje mohutný Strážce údolí, dále za ním známá Lokomotiva, postupujem dále do nitra a po slušném převýšení už spatřujem skupinu Gansfels (nejvyšší skály vůbec) a hned pak i nejvýznamější věž oblasti, obávaný Höllenhund s jeho 70m vysokou kolmou údolní stěnou.
Na seznámení s oblastí vybíráme podle oka asi 35m vysokou štíhlou věž RAABER SÄULE a Peřina leze AW VIIb. Kousek vedle pak Jony vytahuje lano Pištovi na NÁHORNÍ CESTĚ VIIc. Peřina s obtížemi dolézá ke kruhu a tam jak on s oblibou používá "zděšený" mě dobírá. Předtím však ještě Pišta zkušeně Peřinu zachraňuje metodou schwebe. Ke kruhu 20 m nešla ani jedna smyčka, zbytek dolézám já celkem v pohodě. Další program je jasný, HÖLLENHUND a jeho **TALWEG VIII. Místy mírně převislá 70m vysoká stěna s 1.kruhem ve 30m. Beru s sebou co nejvíc slabých smyček, jelikož se dá údajně vyvázat nějakých 30 hodin??!! Leze se mi dobře. U 2.kruhu dobírám Peřinu, ovšem ten zmožen jakýmsi moribundem sracím a žaludečním mě opět pouští dopředu. Lezení je celkem vyrovnané a není to určitě zadarmo. O nějaký čas později, když jsem lezl tady vedle také famózní Fialový zářez (Violette Vrschneidung VIII), pozoroval jsem při dobírání u kruhu velmi ojedinělý úkaz. Na Talwegu sunul se vzhůru jakýsi Sasík, kterému nebylo méně než 65, drobný, malý, šlachovitý bojovník s lennonkami, byl právě v nejtěžších partiích, a s velice urputným výrazem ve tváři se najednou odloučil od stěny a poroučel se dobrých 8m. Co byste řekli, Sasík se otřepal a šel do toho znovu. No klobouk dolů pánové. Jedná se určitě o nejkrásnější cestu jakou jsem kdy lezl. Na úplný vršek dolézáme za pomoci Jonyho a kocháme se nepopsatelně krásným rozhledem. Po této akci začíná chcát a tedy končíme. Šimon našel na noc útulný bivak kousek od auta, tam vše znovu probíráme, popíjíme vínečko a je nám dobře. V noci bohužel došlo pravděpodobně k zoufalé sebevraždě dvou mladých ptáčků, kteří již nadále nedokázali snášet Pištovo chrápání a skočili přímo na něj. Celou tuto noc i pršelo a déšť pokračoval i následující den. Razíme tedy pouze na výlet na Bastei a později se přesunujem do Bielatalu. Roztodivné až bizarní tvary skal mi připomínají Ostrov. Po zevrubné pěší prohlídce skal se já a Jony zvedáme a míříme ke KLEINE HERKULE SAULE a jeho **TALWEG VIIc. Tato věž je jednou z místních dominant, asi 40m nepravidelný sloup prazvláštních až neuvěřitelných tvarů. Jony mě u 1.kruhu dobírá a já pokračuji převisem ke 2.k, opět se střídáme a konec lezu já, trochu ale bloudím, a tak Jony až nachází ten správný dolez. Parádní výstupek, jedna z nejlezenějších a nejhezčích cest v oblasti. Pak dáváme ještě rychle na GROSSE HERKULE SAULE NÁHORNÍ CESTU V a šupky do krásného velkého bivaku. Ohýnek už sice hoří, ale zbývá jen maličkost, něco na něj. To ovšem není pro Jonyho nesnadný úkol. S mou asistencí velmi zručně a nepozorovaně doslova vybílil v obecním parčíku okrasný rybníček s uměle vysazenými pstroužky. Vůbec nevadilo, že byli chudáčci takoví mrňousové, o to víc jsme jich vzali, ha ha. Myslím, že později se místní asi divili, kam že jim zmizeli všechny rybyčky. Krásně jsme pojedli a já spokojen na duši přemýšlel jsem o krásnosti toho světa lezeckého. Na další den ráno Peřina vybírá krásnou věž CHINESE TURM a cestu OSTKANTE VII. Již během jeho snažení ovšem začíná znovu chcát, a to je pro nás definitivní konec. Ve 13,00 balíme kufórky a míříme na Koupátko na Hrubici, kde jsme se v této příjemné partě velice hezky upravili k obrázku svému.
Lezení v NDR je krása nebeská!!!
ZDOLANÉ CESTY:
*ALTER WEG VIIb - RAABER SÄULE Hlucháč x Peřina
**TALWEG VIII - HÖLLENHUND Hlucháč, Peřina
**TALWEG VIIc - KLEINE HERKULE SÄULE Jony x Hlucháč
*ALTER WEG V - GROSSE HERKULE SÄULE Hlucháč, Jony
*OSTKANTE - CHINESE TURM VII Peřina, Hlucháč, Jony
RAABER SÄULE - AW VIIb, Peřina u 1.k jistí Hlucháče
Raaber Säule, vpr. Hlucháč jistí Peřinu na AW VIIb, vlevo Jony odlézá od 2.k v Schartenweg VIIb, jistí Pišta
Vlevo Hlucháč pod 2.k v **Talweg VIII, vpr. Jony a Pišta u 1.k ve **Violette Vrschneidung VIII na Höllenhund
Hlucháč dobírá Jonyho v **Talweg VIIc na Kl. Herk. Säule
Jony u 2.k ve **Violette Vrschneidung VIII na Höllenhund
Bivak v Rathenu
Bastei. Zleva Peřina, Šimon, Hlucháč, Pišta a Jony. Vzadu vpr. skalní skupina Gansfels
Rathen - přístav
Kleine und Grosse Herkule Säule
Bivak v Bielatalu
Váš Hlucháč.