Tenkrát v Ráji v roce 2011
Po necelých devíti měsících od doby, kdy divák mohl poprvé na veřejnosti spatřit zdařilý retrodokument Davida Svárovského přichází pomalu čas působení filmu zrevidovat a zhodnotit jeho dosavdní pouť. Slavná premiéra v únoru v Mnichově Hradišti, kde kino doslova praskalo ve švech a diváci a potažmo i protagonisti (téměř všichni byli přítomni) si večer náležitě užili, odstartovala filmtour vskutku bombasticky a dala mu do příštích dnů a měsíců hodně optimistický rozměr. Premiéra to byla jak se patří.
Následovalo promítání v Debři, taktéž plný, ač malý sálek a potom v půlce června festival na Grabštejně. Přímo na hradním nádvoří došlo asi v půl jedenácté k očekávané projekci. Dav již byl značně alkoholicky a i jinak upraven, a tak opět sklidili jsdme úspěch. Tady jsme si dovolili zase malé herecké předvystoupení a náležitě uvedli diváky do problematiky. A pokračovalo se začátkem července na domácí půdě přímo v srdci dění v Příhrazích. Bohužel tentokrát pod širým nebem stávkovalo počasí a v jednom kuse chcalo a chcalo. I přesto však zájem byl opět nemalý, a to i přesto, že většina obecenstva už snímek dříve jednou viděla. Nechtěla si ale patrně ujít onu zvláštní atmosféru projekce tzv. na místě činu a přímo na některých natáčecích místech. Ani však po tomto promítání jsem se jako aktér nemohl zbavit dojmu, resp. nemohl jsem rozluštit, zda-li divák se baví kvůli tomu, že všechny herce a natáčecí místa zná anebo kvůli kvalitě a způsobu zpracování a pojetí snímku. Jasnější pohled do této problematiky vrhl dlouho očekávaný legendární "Fesťák" v Teplicích nad M. na konci prázdnin. Tam proběhly celkově dvě projekce, první ve škole (viz článek na tomto webu), kde podmínky byly velmi nedůstojné díky nesnesitelnému horku a poté úplně na závěr programu v sobotu v noci v kině. Na obě projekce bylo plno, v kině úplně. A tady jsem pocítil to, co jsem si myslel už déle. Lidé nereagovali tak spontánně a vytřeštěně a užasle. Začal jsem pochybovat o opravdové kvalitě snímku. Tamní diváci ale snad zhodnotili film objektivně, jelikož byli nestranní. I když pravdou zůstane, že na Fesťák jezdí nejenom lezci, kterým měl tento snímek být hlavně určen, ale i cestovatelé, vodáci ,atd a tím pádem nemusel je náš snímek až tak oslovit. Nakonec ale z toho všeho pochybování byla skvělá Cena diváka (vlastně jediná vskutku objektivní cena, rozhodují o ní přece samotní lidé).
Další ještě větší bombou byla potom hlavní cena Grand Prix na Mezinárodnom festivale horských filmov v Popradě v půlce října. Přišlo to jako rána z čistého nebe, jež jsme snad nikdo nečekali. Na Slovensku doufáme, byl náš film zhodnocen opravdu nestranně a z toho jsme byli velmi potěšeni samozřejmě.
Někdy na začátku jara 2011 dostal Chroust nápad poslat film na největší mezinárodní festival podobného ražení na světě, a to slavný festival v kanadském Banffu. Přes počáteční peripetie s odesláním snímku a placením vlezného se náš výtvor k porotě dostal. Dlouho se nic nedělo, až nedávno někdy koncem září přišla Svárovi odpověď od samotné poroty s tím, že se jim film nehodí do žánrového rozpětí, a že se moc a moc omlouvají, jelikož ví jako zkušení filmaři, kolik úsilí stálo natočení tohoto snímku, ale že každý rok se jim nahalásí něco přes 500 filmů a oni musejí vyselektovat pohých 70, což je prý pro ně ta nejtěžší práce. Toto bych rád pozvednul, že jim nebylo za těžko odepsat zhrzenýn tvůrcům a s plitováním oznámit odmítnutí snímku. Jenom jsem si v tu chvíli představil, jak asi koukali na tu story od nás ze skal a říkali si: "Ty vole, to snad není možný, co je to za mamrdy!?" Nicméně Svára nelení a jelikož mu přišla ,již sama, nabídka na festival do Vancouveru 2012, rozhodl se ji akceptoat a zkusíme tedy ještě jednou štěstí za Velkou louží.
Co se týká nejbližší budoucnosti Tenkrát v Ráji, tak momentálně je součástí putovního Mezin. festivalu outdoorových filmů (premiéra proběhla na Malé Skále 16.10. i za účasti mé maličkosti a se Šťávou jsme na diváky sehráli malou, ale povedenou habaďůru s vnukem Manfredy Kauschky jakožto se mnou, mnozí z diváků opravdu věřili při minirozhovoru před plátnem před projekcí, že to snad asi bude opravdu ten vnuk) a bude promítán zhruba v patnácti městech po celých Čechách a na Slovensku s tím, že závěrečné projekce proběhnou i spolu se slavnostním vyhlášením celkových výsledků v pražské Lucerně 3.12. 2011. Od poroty nám bylo sděleno, že náš film byl po uplynutí půlky festivalu již nominován na jednu z cen a Svára dostal tak pozvání na vyhlášení, jež bude živě přenášet Česká televize! Zároveň by se měla také nemalá snad ukázka promítat na kanále ČT4 v pořadu Minuty dobrodružství, který se pravidelně jednou za týden věnuje tomuto festivalu a spou s hosty probírá a komentuje zúčastněné filmy. Podle sdělení redaktora tohoto pořadu Jiřího Rejmana by k tomu mělo dojít v sobotu 26.11. A dokonce i vy sami můžete podpořit náš snímek v tomto klání na webu www.mfof.cz hlasováním. V tento den má náš oddíl zrovna na Olšině slanění, a tak asi premiérový přenos neuvidíme, ale naštěstí na webu České televize se dá každý díl pustit i ze záznamu. Dále se budeme účastnit Festivalu alpinismu v Praze na Smíchově od čtvrtka do neděle 1.-4.12. 2011. Údajně se jedná o největší festival tohoto druhu v Evropě. 26.11. 2011 proběhnou zároveň dvě akce spojené s naším filmem. Je to Festival Rajbas v Blansku a Šerpafest v Praze. I tady bude náš film se ucházet o cenné mety.
Na úplný závěr připomínám, že film je stále k mání u mě nebo u Davida Svárovského.
Čao Hlucháč.
